Hodnostní označení

Zobrazená hodnostní označení byla v čs. četnickém sboru používána od roku 1937.

Do školy pro výcvik četníků na zkoušku nastupoval četník se svou hodností získanou v armádě, nejvýše pak v hodnosti četaře. Po půlroční uspokojivé službě, byla četníkovi přiznána hodnost závodčího. Škola trvala 8 měsíců a po zbytek zkušebního roku se školil, tentokrát již v praktické službě, na některé ze stanic. Provedení hodnostního označení četníků na zkoušku zobrazuje obrázek. Z leva: četník na zkoušku bez hodnosti, svobodník, desátník, četař, závodčí.

Hodnost strážmistra získal četník po úspěšném absolvování Školy pro výcvik četníků na zkoušku a po ročním působení ve sboru od jeho nástupu, byl-li shledán fysicky, morálně a intelektuálně schopným. Štábním strážmistrem se zpravidla četník stal až po deseti letech ve sboru, měl-li za bezprostředně předcházející dva roky velmi dobrou kvalifikaci; případně po patnácti letech s dobrou kvalifikací za bezprostředně předcházející dva roky. Na praporčíka mohl být povýšen štábní strážmistr, který sloužil nejméně deset let ve výkonné službě a absolvoval školu pro výcvik velitelů stanic. Na vrchního strážmistra mohl být povýšen praporčík konající funkci velitele stanice. Stejně tak musel být dotyčný zařazený nejméně 6 měsíců na místě, pro něž je tato hodnost systemisována.

Provedení distinkcí (z leva): strážmistr, štábní strážmistr, praporčík, vrchní strážmistr.

Důstojníci výkonní se rekrutovali – jak už označení napovídá – z výkonných četníků, kteří absolvovali Školu pro výcvik výkonných důstojníků. Důstojníci výkonní bývali okresními veliteli. Distinkce byly následující (z leva): poručík, nadporučík a kapitán. Nejvyšší možnou dosažitelnou hodností výkonného četníka byl major.

Důstojníci správní se rekrutovali z řad armádních důstojníků a na rozdíl od výkonných četníků a důstojníků (kteří měli výložky trojúhelníkové s dvěma vykrojenými srpky) měli výložky protáhlého tvaru. Tito zastávali funkce od velitelů oddělení výše.

Provedení hodnostního označení (z leva): štábní kapitán, major, podplukovník, plukovník, generál

Výložky

Uvedené provedení výložků bylo u četnictva zavedeno výnosem min. vnitra
č. 10.317-13 ze dne 10. července 1930 a zůstalo v platnosti až do roku 1939. Výložky výkonného četnictva byly tvaru trojúhelníkovitého s dvěma vykrojenými srpky, četníci správní používali výložky protáhlého tvaru (viz obrázky).

• Důstojníci správní i výkonní a gážisté bez hodnostní třídy zbraně používali výložky zhotovené ze sukna barvy šarlatově červené.
• Uniformy lékařů četnictva byly opatřeny výložky z černého sametu s třešňově červenou pololemovkou.
• Stejnokroje intendantstva měly výložky zhotoveny z tmavě modrého sametu s pololemovkou karmasinově červené barvy.
• Justiční služba četnictva užívala výložky z fialového sametu.
• Gážisté zařazení k hospodářské službě a účetní kontrole měli stejnokroje s výložkami z tmavě modrého sukna.

Límcová výložka výkonných četníků.

Límcová výložka četníků správních.